Thursday, May 21, 2015

SHOPPING UPDATE: May 2015

Nějaké nové přírůstky do mého bankéřského šatníku.

Za hlavní hvězdy tu jsou troje nové šaty z Orsay. To je prostě má značka, miluji jejich modely a je to nikdy nekončící románek. Při každé nové kolekci se mi zatají dech a já zjistím, že potřebuji další. Dnes vám představuji květované, pruhované a tmavě modré šaty v mém oblíbeném střihu, který zdůrazňuje pas a zakrývá širší boky a stehna.

Dalším úchvatným kouskem je černo-zlaté psaníčko z Tally Weijl. Neplánovala jsem jeho koupi, bylo to náhlé vzplanutí, ale momentálně je to také jedna z mých nejoblíbenějších kabelek.

Jako poslední bych upozornila na vínové lodičky, které jsem koupila přes Vinted. Jsou opravdu pohodlné a vypadají báječně. Jen se ještě donutit ty podpatky skutečně nosit...

Golden pumps by Pimkie; flowered dress by Orsay; necklace by Lindex; rings by Tally Weijl; brown satchel by Cropp 
/
Zlaté lodičky Pimkie; květované šaty Orsay; náhrdelník Lindex; prstýnky z Tally Weijl; hnědá kabelka Cropp

Blue dress by Orsay; brown sun glasses and black tights by Gate; black and gold clutch bag by Tally Weijl
/
Modré šaty Orsay; hnědé sluneční brýle a černé punčocháče Gate; černo-zlaté psaníčko z Tally Weijl; 

Striped dress by Orsay; thrifted crop top and burgundy pumps
/
Pruhované šaty Orsay; crop top a vínové lodičky ze druhé ruky

Saki

Sunday, May 17, 2015

OUTFIT: September

The end of summer, few months ago in a sunny september.

Konec léta, před pár měsíci ve slunném září. Tenhle styl je poměrně blízko tomu, co nosím nyní. A taky je to jeden z mála outfitů, ke kterému nemám ani s odstupem času větší výhrady.



HOME, SWEET HOME: Living Room

Welcome to my living room...

Vítejte v mém obýváčku...

Má nádherná Lola... V novém domově se zabydlela velmi rychle.

Friday, May 15, 2015

THINKING: I Learned From The Best

Název článku obšlehnutý od nesmrtelné (a ironicky dočista mrtvé, bohužel) Whitney Houston. Co jsem se to tedy naučila (od těch nejlepších)?


  • Tuctovka netuctovka, dřív jsem si připadala jako figurína, která jen vystavuje outfity a ven chodí prakticky jen proto, aby na sebe mohla něco navěsit a zvěčnit se v tom. Zaplaťpánbůh, tohle už je pryč. Můj styl se změnil, sjednotil. Nosím hlavně elegantnější věci, jednoduché outfity s minimem doplňků, ve kterých se cítím skvěle a sama sebou. Dřív jsem měla pocit, že přes všechny ty cool věcičky, co jsem měla na sobě navlečené, vlastně ani nejsem vidět. Teď mé oblečení doplňuje to, kým jsem, nechává vyniknout předně mě a podtrhuje to, co se mi na sobě líbí. Je o tolik svobodnější se oblékat hezky pro sebe a nebýt otrokem neustálého pořizování fotek a splňování očekávání anonymních diváků... Naučila jsem se nosit svůj styl, nikoli se za někoho neustále převlékat.

  • Mám obrovskou šatní skříň jenom pro sebe, úplný splněný sen. No a čím víc mám místa, ... tím víc oblečení jsem vyhodila a začala nakupovat jen perfektní kousky, které mi v šatníku nějaký ten pátek vydrží. Už skoro nechodím do second-handů nebo vymetat slevy, koupím si věc klidně za plnou cenu, pokud se mi líbí. A místo deseti tašek si za stejnou cenu odnáším jednu jedinou věc, které si budu o to víc vážit a budu si připadat luxusně, kdykoliv si ji vezmu na sebe. Naučila jsem se, že kvalita je nad kvantitu.

  • Po letech u černé a rokem a něco málo u zrzavé, po snad celých staletích s hustou ofinou nebo alespoň patkou se zase vracím k hnědé barvě vlasů a ofinu nechávám odrůst. Je to změna, bez ofiny vypadám starší a nepřipadám si tak hezká, ale je to daleko pohodlnější. Co se barvy týče jako první vyzkouším kaštanovou a jsem zvědavá, jak to dopadne. Očekávám, že ten správný odstín hnědé budu zase nějakou dobu hledat, vzhledem k tomu, že mně nikdy barva na vlasy nechytá podle ukázky na krabičce, ale těším se na to. Naučila jsem se, že to, s čím jsem se narodila, je pro mě to pravé.

  • A víte co ještě? Taky jsem se naučila prát, pravidelně uklízet, poslouchat hudbu potichu (no jo, dřív jsem neměla sousedy...), číst v AJ, tahat tašky s nákupem, co váží dohromady 25 kg, šetřit, dělat rozpočty, vstávat ve 4 hodiny ráno, abych nakrmila hladovou kočku, těšit se do práce, nacházet si nové kamarády a užívat si život ještě víc než dřív. Jestli jsem někdy říkala, že jsem šťastná, tak teď jsem ještě mnohem víc. :) Naučila jsem se, že štěstí nemá žádný strop.


Saki

OUTFIT: August

Summer outfit for family reunion.

Letní outfit na rodinné setkání. Zpětně bych asi vyměnila boty za nějaké trochu sportovnější, bílé tenisky by byly vhodnější (i co se místa konání akce týče...). Ale co si vzpomínám, měla jsem ještě před oslavou namířeno na výstavu, ale vzhledem k tomu, že jsem po cestě na ní kompletně promokla, jsem se nakonec stejně jen běžela ukrýt do blízkého obchoďáku.


Sunday, May 3, 2015

DIARY: MARCH & APRIL: New Home

S obrovským zpožděním přidávám ohlédnutí se za měsícem březnem a rovnou i za dubnem, který se vystřídal s měsícem lásky, ale aprílové počasí nám tu ještě nechal.

Březen a začátek dubna byly velmi náročné, jak už jsem zmiňovala v předchozích příspěvcích. První dva týdny jsem byla stále v práci, brala si přesčasy a každou volnou chvíli doma balila. V půlce března jsem měla krátkou dovolenou, která mi přesně vyšla na stěhování. 17. března jsme s Tomáškem koupili byt, přepsali ho na sebe a od 18. nám začal třítýdenní kolotoč oprav, stěhování, skládání, dekonstruování a rekonstruování, vybalování a nakupování. Nakonec bylo potřeba vyměnit a opravit daleko víc věcí, než jsme původně očekávali, a to jen kvůli tomu, že jsme oba dva velmi nároční a totální perfekcionisti. Když už předělat, tak pořádně. Předělávali jsme všechny zdi, podlahy, vestavěné skříně, kompletně rekonstruovali koupelnu a kuchyni. Nakoupili jsme veškerý nový nábytek, spotřebiče, vlastně úplně všechno zařízení. Když byl konečně hotový hrubý základ, Tom montoval nábytek, já dolazovala detaily, tapetovala skříně, vybalovala... Tři týdny jsme bytu věnovali ve volnu i 14 hodin denně. Ve dny, kdy jsme byli v práci, jsme vstávali brzo ráno, pracovali, pak šli do práce, po práci zase domů a makali třeba do tří do rána. Bylo to náročné a už nám pomalu začaly docházet síly. Vzala jsem si pak ještě jednu o něco delší dovolenou, abych už vše dotáhla. A opravdu jsme vše včas stihli a realizovali podle našich představ. Poslední úpravy jsem dokončovala den před rodinnou kolaudačkou. Je úžasné se rozhlédnout kolem a jen spokojeně kývat, že se mi skutečně povedlo převést moje sny ve skutečnost. A to pouze s pomocí rodiny. Žádní najatí malíři a zedníci. O to víc si toho cením.

Hned ze začátku rekonstrukce jsem měla 26. narozeniny. Tenhle rok je to poprvé, co jsem narozeniny neslavila. Nebyl čas a na oslavu se úplně zapomnělo. Mezi malováním a skládáním beden s nábytkem jsme si dali dortíky a připili si limonádou a bylo. Od rodiny a pár kamarádů jsem dostala nějakou tu výbavu (nejvtipnějším dárkem byl nový bezpečnostní zámek do dveří :D), od Tomáška nějaké to oblečení a doplňky. Sice jsem chtěla dodatečně uspořádat i oslavu s kamarády, ale když jsem viděla, jak komplikované bylo uspořádat jen druhou kolaudačku pro známé, protože se nikomu nehodilo datum, radši jsem se na to vykašlala. I tak jsem ale dostala ten největší a nejúžasnější dárek k narozeninám vůbec, nový domov (i když jsem si ho tedy k narozeninám věnovala já sama :D).

Ke konci března se k nám připojila i moje kočička Lola a králíci Alice a Rose Romeo, rodina byla kompletní. Od první chvíle se tu cítím skutečně doma a je mi úžasně. Tak ráda se po práci vracím do svého obýváčku, sedám si na svou nádhernou, na zakázku vyráběnou sedačku a jen se rozhlížím. Nová životní fáze. Teď už jen ta svatba a časem možná nějaký ten potomek...

Vystřídala se u nás hromada návštěv, vypilo se spoustu láhví alkoholu a vše se postupně uklidnilo. Zvykli jsme si a už máme obyčejnou stereotypní nudu v domácnosti, kterou si hrozně užívám... Začala jsem řešit věci, které mi dřív přišly úplně ujeté (typu: jak pěstovat v květináči růže, aby neusychaly, co koupit do myčky, aby se mi leskly skleničky a příbory, jak leštit chromovanou lištu kolem vany, aby na ní nezůstávaly fleky...), po práci začala chodit na nákupy potravin, naučila se tahat obrovské tašky plné pečlivě poskládaného zboží domů pěšky a ještě nahoru do schodů, pravidelně uklízet a dělat rozpočty. A jsem šťastná. Hrozně jsem se bála "dospělosti", zodpovědnosti sama za sebe, ale je to paráda. Nikdy jsem neměla tolik volného času jako teď, necítila se tak svobodná. Mám chuť začít dělat nové věci, hledat nové zájmy a známé. Je mi úplně jedno, že podle spousty mých známých z minulosti se ze mě stala tuctovka, jsem nadšená, že si postupně měním šatník na více elegantní a seriózní, začnu chodit do fitka (pravděpodobně na Zumbu - kdysi mi vůbec nešla, ale hodně jsem od té doby zhubla, tak si třeba už nebudu připadat jako poskakující vepřík) a do solárka, na manikúru... Až si našetřím něco stranou, koupím si nový foťák a začnu se snažit trochu kvalitněji fotit. A budu jezdit na výlety a dovolené. Hrozně se na to těším. Protože vím, že budu šťastná.

Ale aby to nevypadalo, že se celý můj život točí jenom kolem bytu... :) Začala jsem poslouchat spoustu nové hudby: zamilovala jsem si G-Dragona a Cross Gene, uchvátila mě Grimes, po dlouhé době (deseti letech!) se vrátila ke Guano Apes, oblíbila si Iggy Azaleu s její zvláštní barvou hlasu.... Vždycky, když jsem nakupovala v Croppu nebo v Housu, fascinovala mě hudba, která tam hraje. A pak jsem si našla na You Tube výběr písniček "cropp music" a našla spoustu interpretů, které teď aktivně naposlouchávám. Má oblíbená kapela, kterou zbožňuji už od puberty (ano, řeč je o Tokio Hotel), vydala nový videoklip, který mě naprosto dostal. 90. léta, Německo, tehdejší mládež a její život. Doporučuji (bohužel jsem ale našla jen cenzurovanou verzi...)!

Ani co se filmů a seriálů týče jsem nezůstala pozadu. Z toho, co jsem za poslední dobu viděla, můžu doporučit CBGB kolébka punku, Frozen, Coco Chanel a Padesát odstínů šedi - ano, čtete správně! Kniha mi osobně přišla hrozná jen z těch pár stránek, které jsem si prolétla, ale film byl skvělý. Byla jsem na něm v kině, původně jen ze zvědavosti, jestli to bude tak děsné, jak všichni říkají a nakonec jsem odcházela nadšená a natěšená na další díl. Dokonce jsem ten film viděla dvakrát v poměrně krátkém časovém rozmezí, tak moc se mi líbil! Také jsem s rodinou byla v kině na Vybíjené. Očekávala jsem, že budu v kině spát, že to bude naprostá hrůza. Nakonec to tak strašné nebylo, párkrát jsem se i zasmála a nevadilo mi trávit dvě hodiny sledováním takového filmu. Každopádně víc bych ho ocenila v televizi, než v kině za 160 Kč za jednu vstupenku... Po dvou letech jsem si opět pustila můj oblíbený film Bel ami. Pořád se mi líbí, ale je pravda, že napodruhé už mě výkon Roberta Pattinsona nepřesvědčil.

Dokoukala jsem American Horror Story Freak Show a musím konstatovat, že tohle byla zatím nejslabší ze všech AHS řad. Samozřejmě jsem opět začala koukat na Hru o trůny, konečně běží další série! Jsem zvědavá, co všechno z knížek se v téhle řadě objeví. A musím přidat ještě nadšený výkřik: Oh můj bože - Jon Snow! Je někdo vůbec víc sexy než on? :D Aby těch seriálů nebylo málo, s Tomem jsme začali koukat na Vikingy. Jsem za půlkou první řady a zatím mi to tedy přijde nic moc. Jediná sympatická postava je mnich, zbytek odporní barbaři (vtipné, že právě o nich seriál je a nakonec je to přesně to, co mě od toho seriálu odrazuje :D).


Jak už jsem se zmiňovala v jednom z minulých článků, objevila jsem skvělý magazín D. Je to něco trochu jiného než Elle, které jsem doposud z české nabídky jako jediné četla. Doporučuji. Také jsem si koupila Fashion bibli For Men, to mi rozhodně v knihovně chybět nemohlo. A na závěr se mi podařilo získat rovnou čtyři březnová vydání Vogue - ruskou, německou, britskou a americkou verzi. Ať žije Aukro. :)

Opět jsem trochu nakupovala na Vinted a znovu se spálila. Koupila jsem si červené lodičky ve skvělém stavu a přišly mi místy odřené a šmouhaté boty, navíc na šíleně vysokém podpatku (na to bych si ale nestěžovala, to není závada). Byla jsem z toho docela smutná, protože červené lodičky v matném provedení už sháním hodně dlouho a zase to nevyšlo... 

Na závěr bych přidala ještě jednu veselou novinu, Tomáška povýšili v práci, což znamená, že se zase budeme mít ještě o něco líp. :) Je to šikula.

Mějte k životu pozitivní přístup a on vám to začne oplácet!

Saki